S Lajkami o lajkách, Srnách a strunách
Šestičlenná třešťská skupina Lajky vydala nedávno svoje třetí CD "Srny a struny". Pro to, co hrají, by se dala vypůjčit charakteristika z čerstvé recenze na cd od Tondy Kocábka: „alternativní rock s nápaditou trubkou a podmanivým, "koubkovským" akordeonem.“ Lajky působí už šestým rokem ve stejném složení
02. 03. rubrika: hudba - rozhovory autor: Ilona Staňková
Tři knížky z roku 2009 (O knihách a lidech I)
Nové knihy poslední dobou jenom dostávám, téměř nekupuji. Ano, kdykoli navštívím nějaké knihkupectví, většinou jako doprovod „kupujícího“, shledám, že hodně z vystavených knih bych si rád koupil. Po žádné z nich jsem ale nezatoužil. Na rozdíl od některých knih antikvárních. Ty ještě čas od času kupuju.
02. 03. rubrika: literatura - recenze autor: Jaroslav E. Frič
Kořeny a výsledky „jiné kultury“ (Co bylo? VI)
O večeru v brněnském klubu Boro ve čtvrtek 4. února už jsem psal. Obnovené vernisáže Potulné akademie, oživené „fotografem příběhu“ Bořivojem Hájkem. Večer nabitý kombinací hudby akustické a zpěvu s ostrým kytarovým přílivem hardcorově, pro mě však spíše punkově laděným.
21. 02. rubrika: hudba - koncertní reporty autor: Jaroslav E. Frič
Cesta, pohyb, dálavy (Co bylo? V)
Počet večerů „Uši a Vítr“ se nachyluje k polovině třetí stovky (od září 2009 v brněnském klubu Boro). Často přemýšlím nad důvody, kolik sil mi zbývá, kolik sil nám zbývá. Vždycky jsem rád používal obrat „nová realita“. I tady jsem se původně o něco takového pokusil.
17. 02. rubrika: hudba - koncertní reporty autor: Jaroslav E. Frič
Výtvarný program Potulné akademie pokračuje
Opět každý první čtvrtek v měsíci, tentokrát v klubu Boro. Na úvod roku jsme zvolili soubor fotografií brněnského fotografa Bořivoje Hájka, který poslední dva roky, seč mu síly a čas dovolí, dokumentuje dění v Potulné akademii (především večery „Uši a Vítr“) a sleduje ji na různých místech jejího brněnského působení.
08. 02. rubrika: ostatní autor: Jaroslav E. Frič
Dcery měděné ženy - pohled na dějiny z hlediska poražených
Byly doby, kdy nikdo nepochyboval o existenci Sdružení žen, kdy byl čas menstruace posvátný a ženy jej trávily v Domě čekání, v chýši, kde seděly na mechu a vracely krev Matce zemi. Tato kniha oživuje ústní tradici indiánských žen kmene Nutka, kterou mnozí považovali za ztracenou už v polovině dvacátého století.
04. 02. rubrika: literatura - recenze autor: Jana Orlová
„Nevím, jak začít, když to chci skončit“ (Co bylo? IV)
Mohl jsem tušit, že týdenní rytmus mých zpráv bude smrtící, ne jenom pro mne, nýbrž i pro zdravou míru přirozeného citu případného čtenáře. Spojuji tedy do následujícího raportu večery Potulné akademie dva. Ten ze 7. ledna, který dramaturgicky připravil brněnský muzikant Tajfun, a ten z ledna 14tého...
29. 01. rubrika: hudba - koncertní reporty autor: Jaroslav E. Frič
Ne, žádný čuňárny, jen řízná muzika
Sníh na schodišti jsem číhnul na foglarovské kompilaci Téma jestřáb, která obsahovala takřka neznámé kapely z oblastí alternativního rocku a vyjma crust-punkové Průmyslové smrti šlo o hůře zařaditelné formace. Skoro se mi nechce věřit, že to jsou dva roky...
27. 01. rubrika: hudba - recenze autor: maxim horovic
Dá se vést dialog, nebo je to předem marné? (Projevy radosti)
Ne že by na tom záleželo, ale než se usadí kal tónů, budete pátrat, kam že vlastně tihle původem ústečáci patří, podle názvu cokoliv, prvním songem hardcore jak brus. Již a ještě ne. Jako kdyby Vítrholc přitvrdili, jako by se obnovili Valerian´s Future? Jako kdyby Velkolepé záměry mystiky kolaborovali s John Ball
26. 01. rubrika: hudba - recenze autor: maxim horovic
Groteskní nádech, škubavé i melodické linky, vokální pater noster
Přinášíme recenzi naší desky (Jindra Holubec - Valerij Dubjanin) od jednoho z otců zakladatelů spřátelených www.diycore.net. Tedy evidentní střet zájmů. Možná se ustřetujeme. No, prostě je tu text o desce, která se nás týká. Maxim možná píše jinak, ale proč nenechat zadout i jiný větřík.
25. 01. rubrika: hudba - recenze autor: maxim horovic


